Farní kostel byl vystavěn roku 1324 Eliškou Rejčkou, aby na něj byla přenesena farní práva kostela Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně, který se stal chrámem klášterním. V roce 1633 byly pro nedostatek duchovních spojeny farnosti v Komíně, Bystrci a Žebětíně pod společnou duchovní správu komínského faráře. Roku 1720, při velkém požáru Komína, vyhořel i kostel. Fara musela být přestěhována do Bystrce a byla Komínu omezeně vrácena v roce 1786 s lokální správou. Samostatná farnost byla obnovena až v roce 1857. K celkové opravě kostela došlo v letech 1883-1884. V letech 1911-1913 byl kostel zásadně přestavěn.
V roce 1976 prošla stavba generální opravou, na podzim 1983 bylo do kostela zavedeno ústřední topení a v letech 1997–1998 provedena celková oprava exteriéru kostela. Hlavní mramorový oltář nese sochu sv. Vavřince a sochy sv. Cyrila a Metoděje. Vitráže v oknech zpodobňují Madonu a sv. Josefa.
Kostel má bohatě vybavený interiér sochami a obrazy svatých od anonymních tvůrců. Jen nade dveřmi je obraz sv. Václava od pražského malíře Bohumíra Číly (1928), za oltářem pak obraz sv. Vavřince z konce 18. století renovovaný roku 1869 brněnským malířem Josefem Zeleným. Pod kazatelnou s obrazy čtyř evangelistů je stará křtitelnice.
Varhany z roku 1850 byly restaurovány v roce 1913. Obrazy Křížové cesty z roku 1932 jsou od J. Proseckého. Velký dřevěný Betlém z roku 1946 vytvořili řezbáři Jaroslav Vaněk a Antonín Havlíček, polychromii na něm pak Leopold Dočkalík z Rakvic. Figurky mají kroje komínské a jundrovské.
Na věži kostela je kromě dvou nových malých zvonů i zvon ulitý v Brně v roce 1502 a věnovaný Rosalií Widmannovou faráři P. Jakubu Karlovi Horákovi ze Seničky a poté přelitý v roce 1685 Pavlem Streckfusem. Je ozdoben v horní části hlavičkami putti a festony a váží 585 kg. Na plášti má latinský nápis první sloky písně Raduj se nebes Královno Aleluja… Kolem kostela býval původně hřbitov, který byl v roce 1836, zrušený.