Historie začátku osídlování Komína

Pravěk, starověk a středověk

Nejstarší archeologické nálezy dokládají osídlení už v starší době kamenné, paleolitu, přibližně 50 tisíc let př.n.l. Nálezy prvních zahloubených obydlí pravěkých zemědělců jsou datována do mezolitu, 4-8 tisíc let př. n. l. Z následujícího období se dochovala celá řada malovaných keramických předmětů denní potřeby, a také hliněné sošky žen. V době bronzové dochází již u obyvatelstva ke vzniku společenských vrstev a mezi archeologickými nálezy přibývají bronzové šperky a zbraně. V Komíně se setkává kultura od jihu pronikajícího lidu mohylových polí a od severu postupujícího lidu popelnicových polí.

V době 400 až 200 let před přelomem letopočtu obsazují území Keltové, kmen Bojů, což přináší nejen rozvoj hmotné kultury, ale i umění a obchodu. V následujících stoletích byla zaznamenána expanze germánských kmenů, Markomanů a Kvádů. Slovanské osídlení je doloženo od 5. století. V devátém století, po vzniku Velké Moravy, dochází k upevňování křesťanství, což dokládají i archeologické nálezy nezpopelněných hrobů. V desátém století se objevuje první souvislá zástavba v prostoru dnešního kostela, která se později rozšířila směrem k řece Svratce.

Ve 14. století přesunula do Brna svůj dvůr bývalá dvojnásobná královna Eliška Rejčka a postavila v Komíně románsko-gotický farní kostel svatého Vavřince. Příslušná dohoda s olomouckým biskupem je datována rokem 1324. Sto let poté, roku 1428 táhli kolem husité, obec však nedobyli, nicméně okolí vyplenili. Podle některých indicií mohla stát v té době na kopci Hausperku panská tvrz, důkazy však pro to chybí.